Pak nám nemá každá cesta tak dlouho trvat, někam se dostat, to je něco. byli jsme jen v krámě pro housky vzdáleném sotva půl kilometru a trvalo nám to hodinu a půl… tuhle se obtočit kolem patníku, lehnout na lavičku .. na té fotce má Maruška přesně ten výraz „ já nebudu poslouchat“ a tak i jedná, dřív bych vyvolala aladina než Marušku k dalšímu kroku :o)))) proštudovat okap….
Vím že není tak ostrá ale pro mě na ní něco je, kompozice nic moc ale odjinud to nešlo.. prostě po 2 hodinách boje konečně usnula a to jsem jí to musela dnes názorně předvádět že já taky spím :o))) Pak se zas dáma nemohla probudit :o)))
U Jindry na ní čekal dáreček, byla z něj nadšená. V kombinaci s večerním zážitkem u téhle fotky podléhám dojetí…
Já vím, že nejsou ostrý, je to focené za stmívání na nejdelší ohnisko. No Maruščino věčné zastavování někde….Šli jsme kus cesty s Jindrou do Kaufu pro chleba neb ty výborné ranní housky nějak zmizely. Ke chlebu jsem navíc vzala 2 kartony mlíka, Maruška bez něj nemůže fungovat, miluje mlíko a mě se se špajzce klepala poslední krabice. Bylo v akci za 7.50 tak jsme vzala 2 kartony, stejnak to je na půl měsíce a za chvili budu kupovat další tak aspoň ušetřím pajdu, stejnak musí jít Maruška pěšky, tak je fuk jestli vezu karton nebo 2. Jak naschál jsme vyšli ven a potkali Petrovu sestru Romanu.. prej vidíš ho….já neviděla nic no měl jinou kšiltovku a byl opět vyholenej na lebku. Poznala bych ho snad jen podle dresu s 15ctkou , ale ten nocí leckdo.. teda spíš děti…a podle toho motání. V podpáždí si nesl další krabicák, aby promile neklesly…. Ta jeho slečna co ho s ní vídám se motala obdobně, tak aspoň našel co hledá…. sednul si na lavičku u naší nejkratší cesty ….v tomhle stavu ho nehodlám potkat.. i když se přiznám snad ani kdyby byl střízlivej bych se vyhnula kdykoliv ho uvidím včas- Těch 5 minut co věnuje Marušce jí věnuje kdokoliv koho potká na ulici, neplatí, okrádá lidí, volá mi kvůli němu policie…. není o co stát. Počkala jsem na Romanu, čekala na Verču až skončí v práci a pak jsme šli delší cestou jen abychom se mu vyhnuli. Ke kinu to šlo, to dělala kraviny s tetou a sestřenkou, se mnou jí to už moc nebavilo. Byla už utahaná a co s matkou co tlačí přetěžkej kočár a chce být už doma…no dorazili jsme domů po půl desáté,ale v klidu bez výstupu alkoholového a já hotová, neb Maruška nechtěla šlapat, ona šlapala ale zkoumala vše a na kočárek naložit a popotlačit dnes nešla ..
0 komentářů:
Okomentovat