úterý 25. srpna 2009

25.8.2009 Naše dlouhý cesty...

Klasické dopolední prímové kafčo a klasické návraty kdy Maruška nechce domů :o))) pokud ji nedostrkám až za dveře tak se koná velké lovení, tahle je sice mázlá, dokumentační ale táák výstižná :o))))) Měli jsme dojídat knedlíky. Maruška že nechce švestkový, že měla (včera) tak dostala knedlíky s vajíčkem co měly být moje. Jak si myslíte že to dopadlo. Stála u mě a ládovala se švestkovejma a já po ní dojídala ty s vajíčkem :o))))) Odpadla brzo a já se přes poledne pustila o kalendářů, stihla jsem číselník 4 listy, to jsou ty scrapbokový abstáky :o))) Když se Maruška vzbudila volala mamča , že je ve městě kde jsme. Tak jsme si dali spicha u Kaufu, kde jsme vzali zásobu Floriánů v akci. Jogurty my můžem :o)))) Vždycky mě takovej nákup připomene svatej klid, kdy můžu koupit 10 jogurtů a vím že tam ráno budou , že je nemusím schovávat na balkoně a nebo kupovat jen jeden ještě s alternativou co dám Marušce, když jí ho táta sní. Je to maličkost, ale tenkrát nebyla.. a já jsem každičkém den za tyhle maličkosti tak šťastná :o)))) V Lídlu jsme si ještě po cestě koupili kornouta, sice Maruška pořád křepří na hlasivky a mluví jak Aranka, byl pařák a marketovej chladák zas tak nemrazí :o)))


Když jsme přicházeli dom potkali jsme pana Horáka , byli na výletě v Babičinně údolí a prý ani nestihli kafčo, tak že na něj máme přijít, tak mamča dala večeři babičce a pak jsme šli. Maruška chtěla jít v babiččiných botách :o))))) Bylo to príma, pak nás čekala dlouhá cesta domů….

Dnes si Maruška na cestu vzala šášu






Pak mám nemá cesta trvat tak dlouho.. s dědou klasika skoro vždycky s náma jde ke kruháku, když byla Maruška menší chodil s náma až skoro domů, ale to bylo blíž. Maruška učila šášu chodit . i po obrubníku, dělala s ním „antoši“ a ukazovala mu jak lítají ptáčci.. Takhle chvíli ležela a pak povídá „lelítaj, jdeme“ :o)))))

V zápalu nadšení a chuti jsem dodělala letošní kalendáře a šla spát v půl čtvrtý :o))))

0 komentářů: