29.8.2009 skotské hry Sychrov

Dnes jsme hned ráno vyrazili do mého druhého domova na Sychrov. Občas se divím že otamtud nemáme už inventární čísla. Dnes se tam konaly Skotské hry , první 4 roky jsme na nich vybírali vstupné, letos byly už deváté, Na těch prvních jsem teda nebyla já, jen naše banda , mamča ten den stavila zrovna 50tiny. A ty třetí byly krásný, to byly ty s poníkem Čertem, ty mám zažitý hluboko v srdci , a ty čtvrtý byly brutální, byly krásný ale přítomnost Petra a jím požitého alkoholu je změnila v peklo. Proto jsme tak šťastná každičkém den , že to je jak to je.

Dnes jsem si je mohla vychutnat se vším všudy , hlavně s nadšenou Maruškou která se okamžitě vlnila v rytmu dud a festivalové muziky. Okamžitě pochytila styl skotských tanců a poskakovala s ručkama spojenýma vzadu na zadečku.

Prohlédli jsme si staré britské veterány , byla mezi mimi Škoda 1000 .ale s řízením nalevo . A pak to vzali procházkou ke stánkům v parku , nafotila jsme tuhle serii fotek a pak prožila strašnej strach. Ač jsem Marušce dala oranžový tílko, aby rychlo kontrola kde je probíhala rychle , tak najednou byla fuč. My byli už za půlkou tý dlouhý cesty k druhýmu vchodu a to je řádnej flák cesty. Maruška během mžiku nebyla . Každý jsme se vydali na jednu stranu ji hledat. Byla na straně Jindry. Dáma si tancovala u hlavního podia . Park má několik hektarů, svoje jméno sice zná ale na příkaz ho vždycky neřekne, přijmení komolí na Mindová. Při dnešní frekvenci únosů dětí ufffff. Je dobře že je samostatná ,ale tohle bylo až moc.. mě málem klepla josefova nemoc.

Konečně po letech jsme si zas vychutnala sokolnický ukázky. Kde jsou ty časy, kdy nás na jarmarky jezdilo třeba 12 a měli jsme se čas prostřídat a užit si to , prohlídnou stánky, posedět u ptáků. Dnes jezdíme už většinou ve třech , takže 2 vybírají a jeden shání drobné a lístky a střídá, takže prostě tolik času na na to si vychutnat tuhle nádheru není. Jo chtělo by to lepči objektiv, rychlejší ruce a prst, ale pár ptáčků v akci jsem ulovila . No a občas je ostrej ,a le dávám je sem, jsou to prostě srdcovky . Ta s Fandou na zemi vím že letí obzor, ale ono to tak nějak nebylo ono, když jsem ji srovnala. Maruška při koukaní na fotky druhý den si hlavně vybavila že tam „dostala sušenku“ a pak že si pohladila sovu. Láska se dědí s matky na dceru, Fanda je už 10 let taky moje srdeční záležitost :o))))

a stihli jsme zmrzlinu a nástup Rebel Pipers na nádvoří. Když tolik dud pískalo tu moji milovanou, zam mě vstaly veškerý chlupy na těle a na rukou bych mohla strouhat brambory, jakou jsme měla husinu. A obešli jsme dětské hry a samozřejmě sledovali ty borce při těch skotských hrách . Dali si prima limonádu, oběd na parkovišti… já pořád říkám v kiosku, protože tam pořád pamatuju tu malou boudičku , kam jsme chodili na kafe, i když teď je to poněkud větší už :o))))) Když jsme šli na oběd tak Maruška brečela, že nechce domů, že chce ještě tancovat :o)))) protože kiosek se jakoby za parkovištěm, tak si myslela že už jedeme domů. Jasně že jsme se vrátili Maruška si pohrála s dětmi. jednoho kluka skoro stejně starého nutila, ať s ní jde tancovat, za ruku ho táhla k dudákům a on se nechtěl dát :o)))) Utíkal před ní do kočárku a Maruška na to, že tam pojede (jako k tomu tancovaní) a on že nééé, tak Maruščina reakce, že ho tam na tom kočárku dovezou :o)))))) No pak skoro brečela, že s ní nechce tancovat.

Blanka se přesvědčila , že dělat ksichtíky se nevyplácí :o)))) no řekněte není lepší mít na blogu prima portrét, než ksichtíkovej :o))))) patří ti to :o)))) a díky :o)

Tohodne fajn psa s jejo paničkou jsme tam potkali, Maruška byla tak šťasná, že se může tulit... tak vzniky moje dobozní srdcovky....

Maruška si pořád někde hrála dětmi tem mladším pomáhala, Zrovna tuhle mladší holčičku trénovala v chození a zašli spolu dost daleko :o)))) Dopisuju zpětně, protože jsme po týhle sobotě fakt trhla rekord a šla spát ve 22h, ale dnes mě s týhle fotky jímá něco co mi vlhčí oči. Když si vybavím jak Maruška se starala o ty menší děti, hladím naději že jí to bude jednou umožněno . Dnes jsem dočítala moji původně základní diskuzi listopad 2006 , měsíc a rok narození Marušky a všechny holky krom dvou a mě už mají dítka druhá na cestě nebo na světě. A v kombinaci s tím, jak jsem dnes doupravovala tuhle fotku na blog mě bylo tak nějak zvláštně. Prostě hladím naději a doufám že Maruška se třeba jednou dočká a bude ta super starší ségra, když ji ta péče o menší děti tak jde. :o))))) Je prostě fajn mít sourozence, já je neměla, našla jsme si je až tady na Sychrově, i když ne genetický, ale stejně dobrý. Být jedináčkem je nic moc,je fajn, když se lidi maj navzájem :o)

byl to náročnej den . Maruška v poledne nespala a tak tu dlouhou cestu z parku k podiu jsem jí nesla. Přimo pod podiem v tom největším hluku co byl v daném prostoru usnula. V 6 večer. Položili jsme ji do Jindrovy bundy na trávu, že se prospí a bude zas fungovat. prd :o)))) Probudila se jen cestou do auta, když jsme ji tam nesli. Prospala cestu v autě, v Jičíně jsem ji vzbudila, zda půjdeme k babičce, myslela jsmem že se vyspala a že bude řádit do noci , tak abych jí trochu zas unavila . Prd, jen zamumlala , že k babičce nechce a spala dál. Probudila se jen při přenášení domů , ale jít nechtěla, to jsme jí nesla. cestu od auta probrečela, kde je strejda a že chce u něj spinkat. To mě dojalo, utahaný dítko, ospalý si ve chvíli kdy je na půl vzhůru, vzpomene na to, co má v srdíčku….

Další fotky TADY