4.8.2009 tak někak na měkko

Dnes jsem měla nějakou dopolední lenoru. tak jsme s Maruškou pohádkovali a k obědu uplácali palačinky. Vyjímečně s kupovaným džemem , máme mraky svého ale tento je kdesi a akce a je jednou s mála možností jak si za rozumný peníz užít borůvkové chuťi… Maruška nejdřív chtěla „ještě mi dej placku“ Když jsem jí prozradila , že je to palačinka, tak pul hodiny prozpěvovala „palačinka, palačinka „ :o)))) Pak už nechtěla , přestrojila jsme Marušku , umyla, dítě, stůl židli. umyla nádobí a zbylé dvě položila na stůl na talíři.. Maruška spustila, že chce ještě. tak zdlábla ještě a proces očisty byl znova… ač do mi 3 krát kousla byla zmazaná až za ušima… Ty dvě palačinky měl ještě na svačinu po probuzení a k večeři. Dokud byli, nechtěla nic jiného…

Barunka mě asi zabije,ale já neměla za dnešek už jinou fotku a dávat jen jednu,. když běžně dávám 10 :o)))) Dyť jí to tak sluší ač tvrdí , že ne :o) Stavila se u nás po třetí hodiněm, přišla akorát když Maruška vstala. byli jsme jo doprovodit k busu, koupila nám zmrzku. Pak jsme šli k Jindrovi, tam jsme pokafíčkovali a holky si pohrály s taškou hraček jež nám naběhla do cesty. Maruška v ní měla zásobu dinosaurů, to bylo radosti…. Udělali jsme k večeři lečo a pak šli domů.

Píšu to zas nocí, nějak jsem měla vlhkej večer. Totálně mě dostala fotka od Blaňule , taková ta co vám zůstane v hlavě…v kombinaci s okamžikem v které je vyfocená…. do toho tenhle odkaz a Fotky ročního klučíka od Dobrotové a mě nějak došlo jak to všechno uteklo. A že se mi chce věřit, že to ještě jednou zažiju :o) Do toho jsem byla nějak měkko od odpoledne , kdy dal Jindra Marušce korunky na koloběžku, protože si jí tam moc přeje , tak ať ji má hned…. Takhle se má chovat táta a ten jí nekoupí ani lízátko, ač si zvykám na to, že tohle je normální zase jsme to pod rouškou tmy obrečela, protože pro mě to nepřestane být krásný a samozřejmý. Po tom všem vím, že tohle vůbec normální být nemusí.. srdce mi tluče až v krku a na jazyku mám jediný 2 slova…