úterý 16. března 2010

16.3.2010

K ránu přišlo to co mě zabíjí. Taková krize kdy padáte na hubu a spát se nemůže, tak tak jsem dožila rána. Cestou domů jsem brala ploty. Maruška hned hlásila, že chce ke strejdovi ( někdy říká strejda, někdy tatínek, podstaný je, že to ví) Musela jsme si lehnout,. Jet teď na skončím v prvním pangejtě. Dala jsem si budíka na čtvrt na 9. Maruška ke mně hned nadšeně přiběhla jak slyšela kokrhat telefon. „maminka je vzhůru jedeme za strejdou“ no a já padla ještě na půl hodiny páč to nebylo ani tak vstávání jako exhumace :o))))))) No pak jsem se už na nohy postavila páč se mi stejskalo a Maruška už hnala k Jindrovi od rána. Tak jsem se pak probrala u žehlení , u kafíčka a už zase bylo poledne. Jindra musel do práce a já do pelechu. Dnes trochu na dýl aby byla krize zažehnána. Večer jsme si s Maruškou ještě četli pohádky , no jako každej večer ale nejvíc při ranní. Při noční u toho poněkud usínám.:o)))) Maruška si odpoledne poprvé půjčila v knihovně sama knížky , tak jsme toho měli na čtení hromadu.

0 komentářů: