Dopoledne jsme strávili doma, byla tu zima jak v psírně, Maruška byla jak rampouch a přesto se pořád svlíkala. Nakonec jsem ji navlíkla přes punčošky červené ponožky od Tety Heleny a ty si nechala, protože se jí líbily, že jsou „čerený“ to je první barva, kterou sama pozná , umí jich vyjmenovat víc, ale červenou si neplete. Po vyspání jsme šli ven, vzali jsme to přes pekárnu pro chleba a pak do lip k hospodě k Šukům, od soboty mi tam stojí auto,neb v soboru při ohňostroji nebylo kde zaparkovat. Protože je to dost daleko tak jsem ho tam byla překontrolovat. Jelikož jsem od rána měla jen půlku chleba a 3 lžíce žemlovky vše po Marušce a dnes si tělo nahlásilo hlad, tak jsem si v Lípách v samce koupila 10 deka sýra a dala si ho se 3 rohlíkama. To byla rozkoš. Maruška byla zase počuraná, a to jsem ji doma oblíkla a než ji obula, mohla jsem převlíkat a pak během půl hodinky jsme ji dávala čurat před krámem preventivně a už byla zas mokrá. nevím zda je to nastydnutím, či co je špatně, už jí to tak šlo. Vždycky jen ucvrkne a pak se vyčurá až se svlečenýma gaťkama. Mamča mi volala, že potřebuje na chvilku ven , tak mám přišla naproti, šli jsem cestou, kudy jsme spolu chodili k autobusu do školky, kde pracovala 4 roky brzo ráno na Bus a odpoledne domů, celé 4 roky a pak o prázdninách, to jsem s ní moc ráda jezdila do školky na jukačku, jen za dětma. A pak někdy když jsem jezdila do Bělohradu nebo z něj „courákem“. Našli jsem ulomenou kytičku a tak jsme ji nesli babičce. Matuška byla celá šťastná že má „kytiku“
Jedna z posledních kytiček začíná pomalu přituhovat . Zastavili jsme se u našich, potěšit babičku dát si kávu a navečír šli opět s taťkou mým domů, takový hezký rituál. Maruška už při oblíkání vždy hlásí „děda , s náma“ To byly šťastný chvíle, doma zas začal Petr hulákat, že má jist chleba (on říká žrát) , přitom tam měl polívku, jsem řekla jen ať nechá Marušce půlku trochu hustější a on vyváděl, že bude žrát vodu s chlebem. Přitom, když pak rozdělal dózu s polívkou, kvůli které tak strašně řval. Bylo tam zavářky do dvou polívek, že v nich bude lžíce stát…. Jedna polívka totiž v lednici zkysla, nevím proč, tak ji vylil, já akorát domyla nádobí a doklidila, místo aby si hrnek vypláchla tu druhou polívku si ohřál tam, vytáhl další hrnek na polívku, máme na ně takový černý víc než půllitráky. To na mě začal řvát, že vždyť já si to po sobě umeju, úplně vztekle, jen za to, že jsem se zmínila, ze takhle by s tím bylo méně práce, když si už můžu konečně sednout. Co myslíte? Je půl dvanácté, spí u fotbalu ve vodě po nádobí, kterou jsem tam na to nechala a byla teplá je studená a plavou v ní dva hrnce a linka je zadrobečkovaná jak na ní krájel chleba a na stolku v obýváku stále leží prostírání , jak tu polívku jedl. Kdybych se zmínila, řekne, že by to uklidil, ale neuklidí to nikdy…..Jen bude nadávat, že je tu bordel zase, ale pode mnou leží zase špinavé ponožky a to jsme to měla posbírané, než jsem zasedla sem k počítači……
7 komentářů:
Krásný makro... parádní fotka
ahoooj, tu zuzana
tvoj odkaz som citala len som nestihala vobec reagovat...
suhlasim s luckou, tie zlte kvetinky sa ti fakt vydarili!!!
a teda sledujem ze s prichodom jesene ku vam prichadaju doma problemy... co je mi hrozne luto...
teda aspon mne to tak pride ze o NOM pises viac ako o maruske... ci si to vobec zasluzi chlap jeden nestastny...
no ale ved ty si rozumna baba tak si urcite vies spocitat ze co je pre vas dve lepsie.. mala ho urcite lubi.. a urcite aj on ju, vas obe,len to zrejme nie celkom vie dat najavo...
drzim palce.. nech u vas vyjde slniecko!!!
Zuzano, nemám jak ti to napsat, tak pisu sem třeba sem ještě jukneš :) radši bych víc psala o Marušce, ale jelikož tohle není s příchodem podzimu ale neustále, a kdo zná, ví že už to nemá cenu, ač jsem chtěla aby Maruška neztratila tátu tak neustále se topit v dalších a dalších dluzích, snášet psychický teror, nechat si nadávat a zhuntovat si zdraví pro to, že ON ná dluhy a já se nemůžu normálně najíst, protože On večeři třeba 3 krát a sní i jídlo Marušce a já abych vyšla a neosidila Marušku tak prostě skoro nejím.... myslím že už to nemá cenu. Chlapa, který pije, rodinu neuživí, je zlej a s dcerou si pohraje večer půl hodiny než ji dám spát, takovýho tátu by nálokdo chtěl. .... A píšu to sem, protože jsem začala spojila projekt s kronikou a píšu to proto, aby Maruška jednou pochopila, proč tu její táta není, že to nebyly zádné prkotiny, proč jsem ho opustila, ře takhle se žít nedalo. S dluhy se žít dá, ale tady jde o důvěru, domluvu, pochopení, ale když si musím doma schovávat peníze, aby mi je neukrad a já měla na jídlo, to je o ničem :(((
hmmmm ved ja viem... ja som po precitani tych poslednych prispevkov mala otazku na jazyku / na klavesnici.. ze preco s nim stale ste?
ale tusim si pisala ze zhanas nejaky novy byt.. .nemozes sa nastahovat k vasim? (ja byvam tiez u mamy kym nam dostavaju nasu nedostavatelnu stavbu)
v kazdom pripade drzim palce, nech sa veci vyvrbia tak ako maju...ako si zelas.. ako bude pre vas s maruskou najlepsie...
a mimochodom, vcera som s uzasom stravila na vasich fff strankach par hodin :)
aj som sa zaregistrovala
Zuuz
len som este nemala odvahu vam napisat :)
ale urcite ma to tam s vami bude hrooozne bavit ked sa na to odhodlam, ja fotim hrozne rada, i ked odkedy mam malu luciu tak uz v zasade len ju :)
a chodim do roboty preto projekt 365 nestiham anikeby som chcela
no ale ja sa raz pridam! :)
zuz
ahoj ta první na tom chodníku je nádherná ta kytička žlutá je super jde ti to moc skvěle
Hmm.. to sa ti veru podarilo:)
ta kytka je překrásná, plná nádherných hustých chloupků, parádní makro!!
(a neodpustím si to.. píšeš "myslím, že už to nemá cenu"... přeju ti ať to víš, naprosto zřejmě, zřetelně a bez jakýchkoliv pochyb. a ať to s ním po boku víš už jenom chvilku..)
Okomentovat