8.9.2008 Labuťák

jsem nasyčená jak ten labuťák, teda ne tak, ale důvod mám, šla jsem spát jako vždy ve 3 hodiny a v půl 4 se mi tak rozbláznil zub, že jsem usnula v 6 ráno. Ale to jsem fakt lezla po zdi , dala jsem si budíka na 6.30 že si dojdu k zubaři protože mezi 7-8 hodinou . jenže mě od toho tak strašně bolela ta půlka hlavy, že jsem byla ráda, že spím, tak jsem nešla nikam a co to dalo, jsem spala. Když se Maruška po obědě vyspala, tak jsme šli ven. Vzali jsme to přes Penny kvůli šťávě, která nám došla. pak přes psí parčík k rybníku, kde jsme zase hodili kousek chleba co zas měl tentenci zelenat kvůli naší pitomý nevětrací špajzce. Maruška zase byla šťastná, že může „hodit“ a že „rybiky ham“ Miluje to hemžení pod hrází kdy se perou o kostky chleba labutě, kachny, lysky a kapři. Pak jsme to vzali na hřiště, a na otočku potěšit prababičku. Už v Penny se k nám přidala babička.

Chodí ke mně na blog hodně návštěv, ať anonymně či nechají milý komentář, tahle osůbka nechala také velice milý komentář, ale s ním, že se ji nemám jak ozvat, že blog nemá, tak ji nemůžu navštívit a napsat ji tam že velice potěšila, on potěší každý komentík či pochvala, ale mnohým to můžu oplatit, nebo znám jinou cestu, jak jim to napsat, v tomhle případě to nevím. Jsem ráda, že je ke mně chodíte, a hlavně že se Vám u mě líbí . Někdo mě to řeknete písemně nebo ústně, protože hodně z vás potkávám. To je důvod v tom pokračovat a bojovat s mým mizerným internetovým připojením, ukazovat vám své sdraly, fotky, prát příběhy našich všedních dní…. Takže kam jsem mířila tímto odstavcem

….takže zdravím Zuzanu do Bratislavy .:o) a děkuji všem