Nevím co napsat o dnešním dní , byla to neděle, co se týče Petra, byl na ranní musel na mimořádku, stále žehlí v práci za to, že tam nebyl kvůli chlastu, takže s námi odpoledne nebyl opět. Chápu že po ranní šel večer na noční, ale to po 3 dny předcházející nešel. Navíc se cosi porachalo v televizi, prostě do ní najednou nešel signál, a nějak se splašily kabely, když už do ni cosi šlo, tak tam byl obraz z DVD, zvuk z videa a problikávala televize. Nebo naopak, tak tam Petr zuřil, div barák nezbořil, protože Televize je pro něj orgán důležitý jako srdce. Jinak by se nudil, to že by si mohl hrát s Maruškou ho napadne až v krajní nouzi jestli. Tady si Maruška hoví na postýlce pro panenky viz. níže….
Dětský údiv a radost a úžasné „jéééééééééé“ sousedka darovala Marušce kočárek, takovej ten co vypadá jako sražený opravdový, super moderní, s taškou i miminem a postýlku a v ní další panenku. Nevím kolik je Dominice, že se ho vzdala, zas tak moc ne, myslím že se stěhují do menšího, možná i proto, prostě udělali Marušce neskutečnou radost. Hned si s nimi začala krásně hrát. Děti na sídlišti Marušku zbožňují, prý je to veliký smíšek, že jí ještě neviděli brečet, že se stále směje. Což je pravda, a Dominika s její maminkou jí udělali táákovou radost. Mám i fotky kočárku, ale tahle je myslím dost výstižná.
Akorát jsem kvůli Perovi nestihla Janičku s rodinou, stavili se na chvíli u našich , vezli Martínka na internát. Aby tam nezbořil barák, musela jsem se ujmout štelování kabelů a Janičku s rodino viděla jen pár minutek a moc mě to mrzí, kvůli takovýmu nervákovi…
0 komentářů:
Okomentovat