21.9.2008 Kudy kam ...

Kudy kam….

noc byla šílená, a po tom, co jsem zjistila, že Petr Marušce snědl poslední jogurt a nechal jí k snídani 2 lžíce jogurtu (kupuju ty veliké a odděluji do misky) tak jsem se právoplatně rozčílila. Navíc přišla sousedka s přáním, aby ji skočil vedle do krámu pro zeleninu do polívky, a on se oblík a šel,já chtěla taky včera trošku pomoct, třeba jen umýt nádobí a on se nezved z gauče … teda zved, když se přemisťoval k počítači. To mě totálně nakrklo, z principu já mu vařím, peru, žehlím, uklízím a ona, která mu jen „podržela“ pro tu se může přetrhnout. Takže jsem se zbalila a šli jsme s Maruškou do Kauflandu, páč jsem ji musela koupit něco k jídlu, když ji snědl ten jogurt. A jelikož na mě v noci řval, že nemusím vařit už vůbec, po tom, co jsme mu říkala, že na teplé denní večeře není, že člověk je rád, že upatlá oběd s naším rozpočtem, Tak jsem prostě šla na nákup a už nepřišla, šli jsme s Maruškou k našim. Tam jsme dostali oběd, po obědě si zchruply. Petr byl po SMS najednou milej a kdy přijdeme domů, nepřišly jsme až večer. Co doma s nervákem a hlavně jsme chtěli být venku a přede kvůli němu, když se mu nechce ven, nebudeme zavřené celý den doma. Maruška měla nějaký špatný den od asi půl jedenácté do 2 hodin počurala čtvery spoďárky i s punčoškami. Měli jsme poslední. Poprosila jsem Petra jestli by nám nepřinesl nějáké suché gaťky a punčošky, prý je nemohl najít a ať přijdem pro ně domů. Naštěstí Maruška byla zlatíčko a ty poslední jí vydržely. Hlavně že sousedce letěl pro zeleninu hned.. a nám bylo u našich fajn… doufám, že jednou bude fajn takhle celé dny…