Dopoledne to bylo klasický nervový peklíčko. Petr spal po noční , byl nervní že je nevyspalý, jenže nechce v ložnici zavírat dveře, že si připadá jak v kriminále. jenže Maruška miluje válení v peřinách, tak tam prostě věčně leze a skáče po něm a radostně ječí. A já musím něco dělat a nemůžu z kuchyně každé 2 minuty běhat a tahat Marušku z ložnice. Ona nechápe, že táta musí spát, chce řádit v peřinách tak občas ječí, když ji beru zpět do obýváku nebo kuchyně. petr je pak nervní, že se nevyspí, ač by stačilo zavřít dveře a mohl by spát do aleluja. Ve finále na mě začal řvát, že ječím, já, já kliďas…. V půl druhé se tu zastavila Barunka, chybí mi, bylo to príma, když byla blízko….
Pak jsem dobalila zbytek a šli jsem k našim, protože dnes měl ve 2 hodiny přijít náš Martínek, Než jsem douklízela hračky, tak Maruška našla schované kukuřičné křupky, ty nebyly schované před Maruškou, ale před Petrem , aby jí je, jako normálně nesnědl. Ale Maruška věděla kam je dávám, tak si je vytáhla a rozsypala na koberci a celá šťastná hodovala ve svém ráji :o))) vrchol do dostalo ještě tím, že si vzala čínskou hůlku ,vždycky si na ni napíchla křupku a pak je jedla z té hůlky :o))) Pak jsme šli ven , poprchávalo, tak jsme přibrzdili jen u pekárny koupit jako vždy „rohlíčky“ jak říká Maruška. Kupujeme každý den 6 rohlíků za 11kč a Maruška to miluje, kupuje sama. Přijde do pekárny, řekne „dobý den, rohlíčky, šest“ dá „koruny“ pak řekne „děkujííí“ čapne rohlíky, řekne „naledanou“ a jde je uložit pod kočárek.
U našich bylo príma Povídali jsme s Martínkem, dali si kávu, Maruška řádila a kecala na chodbě už hlásila že řekne: „dobý den, Martinkovi“ a řádila a smála se a pryč bylo to uječený dítě z dopoledne. Začala zase vyvádět až když jsme šli domů, říkala „domů , neci“ a nebylo možné ji dostrojit.. právě proto sháním bydlení do 4000, víc dát bohužel nemůžu , že 3 000 budeme muset vyjít, bohužel v dnešní době veliký oříšek. Kousek cesty, až k Hotel Praze s námi šla mamča, doma další znak, sedala si a lehala na schody a nechtěla domů….. proto se snažím být kdekoliv jinde, než doma…
Namazala jsem ji chleba se sýrem, a šla vařit polívku, aby Petr zas neřval, že chleba nežere. Pak jsme si s Maruškou pořádily ve vaně. Ale proč mířím textem až do večera. Dala jsme Marušku do postýlky spát a ona často chce před usínáním teplé mléko do flašky. Tak jsme ji dala do postýlky, chvíli ticho a pak : „Mamiko, mlíko“ tak jsem ji ho šla ohřát a ona za chvíli „Mamiko, kde jsííí“ tak jsem na ni zavolala z kuchyně že ji ohřívám mlíčko a ona na to. „Mamikooo, dobže, děkujííí“ to jsem se vážně musela řechtat :o))) ještě jsem zapomněla včera napsat, že jsem včera koukala proč Maruška nespí a ona chovala plyšového zajíce a uspávala ho, houpala ho v náručí a dělala „pššt, pěšš, pšššššššššš :o)))))))
0 komentářů:
Okomentovat