pondělí 16. února 2009

16.2.2009 Sněží....

Než začnu psát od dnešku tak dopíšu včerejšek , zapomněla jsem na jednu úžasnou chvilku, na to, jak je Maruška strašně šikovná a jaká je hlavička. Potřebovala jsem něco v koupelně nakonec jsem se tam zdržela déle než jsem předpokládala. Vzpomněla, jsem si, jak mě Maruška několikrát zhasla, když jsem tam při stěhování opravovala sprchu, tak jsem jí poprosila , aby mi rozsvítila. V tu chvíli mi nedošlo. že tehdy v místě vypínače nebyla pračka. Maruška hnedka hlásila „maminko nedosáhnul tak jí říkám, že je hodná, že si rozsvítím. To něco málo, jsem dodělávala v šeru , stačilo mi to, že si pak bliknu. Najednou slyším „rozsvítím“ a bylo světlo. Koukám, jak se jí to povedlo a ona si přinesla koníka Toníka, skočila mi na hřbet a z jeho hřbetu už tam dosáhla. Ona to beruška prostě vzala jako bojovej úkol a co by pro maminku neudělala. To prtě si normálně poradilo, aby pomohlo mamince. Tak jsem jí hnedka chválila, jak je hodná a šikovná a ona to hned opakovala. „Maruka, šikovná, rozsvítila sem“ Šmankote to ďouče je tak šikovný, já ji milujuuuuu.



Ráno bylo ledové ale poprvé jsem měla z Ovávše půjčenou vyhřevnou dečku a to teplo v noci bylo fantastický. Marušce se jí bojím dát, kvůli tomu případu co se stal. Ráno jsem ji vzala k sobě, na kojení a ohřát, k ránu už mívá studené ručičky. Vstávala v 7h, vlezla si ke mně a tam v teploučku ještě překvapivě usnula. Když se vzbudila, vůbec nezačala skákat po hlavě a spořádaně si se mnou povídala. V tom teploučku se jí vyloženě líbilo a tak jsme si ráno povídali. Vylezli jsme z tepla v půl devátý. Pak jsme se vydali na byťák , říct jim o tom topení, jestli je to normální, nebo jestli to mají nějak špatně zkalibrovaný. Slíbili že zítra v 10h se na to přijde pán podívat. Užili jsme si to jako procházku , od noci sněžilo a Maruška sníh miluje. Stále si chtěla spívat tu písničku co jí naučila prababička, zpívá jí kouzelně. „Padá ňížek bílá, zima je zimika, pod tím bílým píkovem, zapadla cestika, ať je zima nebo máz, ať je nepohoda, kolu nevynecháme, byla by to koda“ jelikož bylo teprv 11h a já slíbila Marušce postavit sněhuláka, když bude čas, zlákal mě čerstvě zapadaný hřbitov. Ono s tou frekvencí v zimních měsících tak bylo hodně i toho sněhu původního. A já mám hřbitovy moc ráda. tak jsem vyrazila na pár cvaknutí. nakonec jsme sněhuláka postavili na hřbitově. U kostela z kraje je poměrně velký kus trávníku, tak jsme tam postavili pidi sněhuláka na lavičce . Máme to ze hřbitova tak 300metrů domů a plácat ho na ulici…..tak tam mají dušičky aspoň společnost…





Maruška jako obvykle musel snížek ukázat babičce, tak si ho nesla domů, vozíme sebou malou lopatku a hrabičky na kraviny.


Před obědem mě volala , že „pejsek bumbá“ tak jsem tu její naistalovanou kompozici prostě cvaknout musela.:o)))))


Po poledním dáchánku a hlavně zahřátí jsme ještě chvíli nahřívali kosti.Maruška chtěla rohlík a potom ně s ním krmila. teda, když jsem jí ten rohlík přinesla, tak hlásila , že ho „chci ožát“ no, byl studenej jako všechno. Když slupla rohlík, tak přílohu dostala později, dva plátky šunčičky měla jako odměnu a bonbónek pak bez ničeho. Pak jsem setřela chodbu a vyhrnula sníh ať určité osoby nehulákají.. nou koment a vyrazili jsme se na sídliště ohřát. Maruška chtěla jit „pěky“ do kočárku ani náhodou, tak jsme šli a šli jsme skoro 2 hodiny. Je to flák cesty a Marušku všechno zajímá. Každé výlohy se zastavila s otázkou „co to mají“ ….no to je pak na dlouho. Až když jsme vyli u školy, mormální chůzí domů k našim tak 5 minut, tak volala mamča, kde jsme, zda jdeme, ona nečetla moji SMS v které jsem psala „jdeme ,ale nevim kdy dorazíme „Maruka peky“ Mamča řekla, že na ní čeká teta Olinka , no to byl v tu ránu trap, letěla až ke kruháku. Tam teda po 2 hodinách chůze na těch pár metrů chtěla „do kočárku“


Tahle je dokumentační,a le zároveň k ní dodávám, jak mě Maruška zná, jak viděla tu díru před vchodem, tak povídala „maminko, vyfotíš“? Domu jsem ji udžela v kočárku až před „Veselku“ zbytek jsme holt ťapaly zas pomalu s dotazem u všech výloh. Ještě jsme vyhrnuli sníh a šli dom. Večer jsem ještě roznosila haldu věcí, co byli v krabicích, hlavně Maruščiných. Ta jak to viděla, tak se do všeho co se jí líbilo oblíkala :o))) Teď mi tu ze spaní vykládala že „koupíme včelku Máju“ viděla v masně ty pitíčka od Helloo a tak jsem jí slíbila, že až tam budou, že koupíme. My šli okolo po 5 hodině a už bylo zavřeno. ty děti mají stejnak hlavu. Když vycházíme od baráku Maruška chce pořád na náměstí na zvířátka. Má stále zafixované, jak jsme tam byli,když tam byl cirkus.



2 komentářů:

Kincsem řekl(a)...

ta první fotka se mi moc líbí
přeju ať se vyřeší co nejdřív to topení, budete holky fakt otužilý, já mrznu jen při tý představě 15 stupňů brrrrr

Dadouch řekl(a)...

Ty fotky ze hřbitova jsou fakt super. Maruška je smíšek, na každé fotce se usmívá a to je dobře ;o) Hned je člověku veseleji ať už ho trápí cokoli .... Držím palce s topením ať máte co nejdříve teploučko..