pondělí 23. února 2009

23.2.2009 Struktura

Mám v hlavě tolik věcí ale na tu jednu co mě včera dorazila jsem zapoměla , asi ji přebil šok s lízátkem… Když jsme byli s Petrem a někdo mu volal, tam mu do telefonu říkal, že má „jednání“. Setkání s dcerou po skoro 3 měsících je pro něj jednání.. já vím že machroval, dobrou definici napsala Alena „ no tak chtel vypadat dulezite no, to primitivove delaj ze se cejtej s telefonem jako raketovi vedci za pouziti zlova "jednani" „ Chtěla jsem odejít,a le Maruška nechtěla, bavil jí traktor. On mi na to řekl, že jsem prý nasírací. Sory a’t so myslí kdo co chce. ale když někdo řekne schůzce s dcerou „jednaní“ tak je u mě ………. (hele já to tu ani nemůžu veřejně napsat) největší……Dopoledne jsme se nahřívali a hráli si, já rovnala kosti, Maruška v noci volala „k mamince chci „ no kdo by na tak rádný slovo neslyšel, nechci aby si odvykla spát sama v postýlce, ale dnes byla zmrzlá, tak jsem jí vzala. Tímto jsem se samozřejmě nevyspala, neb mě budila bolavá kyčel , nemohla jsem se kvůli Marušce otočit na druhou stranu. Gauč je ouzkej, ale hlavně že byla beruška v teple. Pak jsme spolu uvařili oběd. Maruška chtěla loupat zase cibuli. Fofrový a levný játra mám zase vydají na 2 dny. Maruška ale dnes zlobila, pomoct s jídlem nechtěla , umí krásně jíst sama, ale místo jídla celou porci rozňahňala přes dva talíře po stolku a po zemi. Přitom tvrdila, že jíst chce a že je to „dobota“ něco málo snědla, ale zbytek dopad takhle… Pomoc s jídlem nechtěla, uklidiot ho taky nechtěla, tak jsem domyla nádobí, uklidila bordel a slečna měla do večera utrum. Dostala až večeři, tohle se prostě s jídlem nedělá. A ona umí krásně jíst a sama, a proto tyhle naschvály trpět nebudu. Vytrávení ji neuškodí. Když usnula, tak jsem jí přenesla na gauč, probudila a slastně se zavrtala do mé deky a spala dál. Vzbudila se v půl třetí ale tak s vystrčeným pupíkem že byl řev a řev, usnula znova po 3 hrnku jahodového mlíka. Pak se vzbudila až po 4 hodinách,to trhla rekord, ale už byla veselá. Tak jsme vyrazili ven se zpožděním. Po cestě jsem cvakla nějakou struktůru,dneska končí rychlosoutěž. Chvíli jsme se ohřáli u našich. Já tam vyměnila boty za nové, neb s dnešním táním po průchodu parkovištěm u kostky jsem v nich měla na jedno šlápnutí potopu. Tak jsem udělala první krok, kéž by byl aspoň symbolický.


Jedna po koupání, Maruška se chce strojit sama, umí to už super, nezvládne jen punčocháče a plínku. Je kouzelný když se oblíká a vykládá u toho: „obíknu ponoky“ „plínku obíknu, maminko posím pomoct, nejde“ „obíknu košili“ „obíknu kalhoty“ „obíknu mikinku, mmmm tepounká je, zažeju“ Běda jak ji chci pomoct, to se začne kroutit „sama“ ale vážně jí to jde, stáčí ji nasměrovat co je dopředu a co dozadu. Pak už to zmákne sama.


Po usnutí ještě pokus o struktůru. Dali jsme internetové kafe s mým nejlepším kamarádem. Není nad živé ale video přes Skype je lepší než nic.

1 komentářů:

JaninkaD řekl(a)...

Maruška je náramná šikulka!