pátek 10. října 2008

10.10.2008 Tak je...

Dopoledne jsme byli plavat. Petr měl kvůli krizi dovolenou, měli odstávku, protože měl rýmu tak s námi šel alespoň k bazénu, pak šel domů a zase pro nás přišel. Dřivě byl vždycky doma a tohle ho ani nenapadlo, mám pocit, ze od té doby co otevřel tenhle blog, protože do Wordu se nedostane, mám to kvůli tomu aby tam nepřepisoval Marušce k obrazu svému zaveslovaný. Že se „občas“ chová chvíli jako táta, že s námi jde občas ven. Stejně to má marný, to že už konečně začne chovat normálně, jsem mu uvěřila už několikrát, a vím že to je marný, vždycky se vrátí do starých kolejí…


Domů jsme šli lípama středem, aby si Maruška užila lítání v listí, dělali jsme kraviny a narazili jsme na jednu maminku s mladším klukem, Maruška ho okamžitě začala stíhat, pěkně si spolu pohráli a zkoumali spolu listí.. bylo mě z toho trošku smutno, že jsem taková stále utípnutá a neumím se seznamovat. Marušce budou za chvíli 2 a já jsem už potkala tolik maminek a nebyl jsem schopná se se žádnou seznámit natolik, abychom mohli spolu třeba občas vyrazit ven, sejít se třeba na hříšti.. aby Maruška měla kamarády…je mi z toho docela smutno, že jsem v tomto odvětví neschopná…..


V Lípách se nám nabalilo na kolečka listí, Maruška měla strašné starosti s tím a stále kolečka obírala se slovy „lístečky, sundáme“ a nedala se odtrhnout, byla úplně k sežrání….


Pak jsme se stavili ve zverimexu kocourovi pro konzervu, michá se mu s granulemi, které se koupili a jemu nechutnají. Maruška se otamtud jasně nemohla utrhnout. Bylo tam tolik zvířátek. Rybičky, papoušci, zebřičky, myši, morčata, králicí, hadi, ještěrka, osmák, činčily, myši…. Maruška prostě byla v sedmém nebi, náš zvířátkofil. Konzervu jsme koupili a celou domu než jsme odjeli do Ohavče měla strašné starosti, Zkoušela ji stále rozdělat se slovy „kočike, hamání, dobota, dáme“ .o))))))


Přijeli jsme do Ohavče, teta zrovna řezala kytky na něděli do kostela , pravidelně v sobotu tam dělají výzdobu. Maruška okamžitě jednu ukořistila a nadšeně nám ji nesla…..


Dnes s námi jel do Ohavče Petr, odpracovat ty brambory. Na jednu stranu je to príma, ty čtyři stovky najednou jeden měsíc jsou pro mě velká položka, na druhou stranu se vě mě stále příčí všechno. Tohle má dělat zadarmo pro nás, z tý lásky, co tvrdí, že nás má rád, přitom mu fotbal bývá přednější než my….


Tohle vyjadřuje teplo, co v Ohavči cítím, když tam jsem a to myslím všeobecně.. Takovej ten klid. Tohle jsou botky co jsem sušila Marušce za kamny, protože je měla vlhké ještě z toho listí. Jenže jsem cítila, jak ten klid je dnes vytratil s Petrem. Strašně mě bolelo břicho od začátku cyklusu. Braly mě úplně křeče. On jen do Podůlší na obecní úřad, něco kvůli nějakým papírům. Říkala,jsem že se musí pověsit pračka, až dopere, protože tam má Maruška prostěradlo a cejchu, aby bylo do večera suché a aby mě přinesl z půdy krabice, protože v Ohavči došly skoro všechny bedny a ještě nebyla dočesaná všechna jablka a ořechy stále padaly, tak jsem chtěla pobrat krabice, co jsem tu měla nashromážděné. Tak jsem ho prosila aby je přinesl z půdy. Přijel v půl 2 já sem ho tady slyšela a zase šel, prý aby nerušil. Hmm to by mě tak rušilo. Maruška se probudila ve 2 hodiny a já si musela s bolavým břichem pověsit to prádlo a snést z půdy ty krabice…… Pak měl problém, proč to zase do prdele do Ohavče táhnem… před Maruškou. Brala jsem ještě starou konstrukci kočárku Marušce na krosování po dvorku. Šla jsme s Maruškou pro auto, stála jsem až za kruhákem, blíž nebylo místo, jenže to znamená navíc ještě jet pořádný kus na druhý kruhák, protože tam se nedá jinde otočit. Přijela, jsem a ž zase nervoval, kde jsem tak dlouho. Pak zas jak to do toho auta chci složit. že se to tam nevejde,že si rozkřápnu zadní okno. S přehledem jsem to do auta narovnala, kočárek i 6 krabic a batoh, ještě mi místo zbylo…. Nechápu proč musí kvůli takovým malichernostem nervovat … takový věci, co u nich totálně nervuje vůbec neřeším, jsou normální…. Do Ohavče jsem dojela s vyklepaným žaludkem. Ani kafíčko mi tam nechutnalo, jako vždycky, klepal se mi žaludek a bolelo mě břicho. Strejda ho učil sekat lištovou sekačkou a pěkně tam na něj řval, jak mu to nešlo a já si říkala, že aspoň někdy je to obráceně….


Sbírali se ořechy a já s Maruškou trhala rajčata, už stejne nedozrají, tak aby dozrála na okně a zlikvidovaly se stromky a kolíky. Maruška moc ráda trhá, a krásně je skládala do krabice. Škoda jen, že jsem nevzala kameru. Maruška tak intenzivně sápala rajčata, a jedna tam zrovna tak držela, že když je utrhla , tak si sedla s nimi na zadeček a div neudělala kotrmelec až do růží..


Maruška už to všechno okoukala a ve volné chvíli se zmocnila koštěte a pomáhala prát ořechy….


Připadám si bezmocná jak tahle malá beruška, které je už zima… Přijeli jsme domů a já chtěla dát Marušce k večeři rohlík a 3 plátky dětské šunky, které jsem ji koupila. Zjistila jsem že jí je Petr sežral a ještě kus našeho sýra. Řekla jsem mu, že je u mě fakt debil a ne táta, když sní dceři jídlo. Měl pro mě ošklivá slova a musel mermomocí jít tu šunku v 8 večer koupit, nenechal si to vymluvit, že je mi to prd platný, že musím dát Marušce večeři teď a ne až přijde za hodinu. Bylo 8 večer. Navíc nepochopil systém, že když jeho rozchcapená pusa sní Marušce šunku, a pak jí jde znova koupit, aby to napravil. Že mě ty 3 plátky šunky pro Marušku vyjdou ne na 12 kč, ale na 24….

Šel tam s tím, že má 6 korun, že jí za to přinese 2 plátky když je sněd. Když už tam musel mermomocí jít, tak jsem mu dala 30 kč, aby mě přinesl zeleninu Halali, mám strašnou chuť v neděli na svíčkovou, mám tam mleté maso v mrazáku, že bych jí udělala s ním. No zelenina stála prý 13 kč, šunka stála 12kč a on měl prý svých 6kč no a nazpátek mi z 30kč přinesl dvacku. Tvrdil mě, že vůbec žádné, peníze nemá, a že mi nic neukrad, jsem zvědavá kde zjistím, kde mi co chybí. No ono se přimazanýmu blbě počítá…….. :o((((((

No a když vemu ty pokusy se postarat o Marušku… včera večer se vzbudila, chtěla čůrat, dal ji, pak ji dal zpátky do postýlky, pak se vzbudila ještě jednou,a le tak blbě, jak neví, co chce, musí se malounko probrat, aby mě řekla, jestli chce čurat, mlíko, nebo pití…. díky tomu, že jsem ji chovala, a zrovna mě počůrala, tak jsem zjistila, že ji nedal plínu. Dnes ji zas chtěl ustrojit do Ohavče, když jsem věšela to prádlo a byla jsem na tý půdě. V Ohavči jsem zjistila, kfyž jsem dávali Marušku čurat, že nemá spoďáry a má ještě plínu co má na polední spaní , když už plínky nenosí dobré 3 měsíce.

Teď už zas v koupelně, pouští ty svoje šilenosti a dělá ze hraje na kytaru. A přišel se mi ukázat, jestli mu to sluším opět se pomaloval centofixem v obličeji….chtěl vyfotit, teď si to šel mýt solvinou…. nelekněte se, tady důkaz, že nekecám….


3 komentářů:

papagaja řekl(a)...

tady to samé na tebe holka tedy nemám

Anonymní řekl(a)...

Maruška je úžasná. On to nemá v hlavě v pořádku. Kdo normální si pomaluje obličej fixama (pokud zrovna není na nějakém hokejovém zápasu). Z jeho pohledu mě mrazí v zádech. Přeju Ti, ať seženeš nějaký rozumný bydlení pro sebe a Marušku. Neboj, bude líp, zasloužíš si to. Kinc.

Jeje řekl(a)...

Fotecky mas jako vzdy nadherne, krasne podzimni a super napadiky! :) ja ty barvy podzimu miluji.

Petr je fakt divnej, co na to uz vic rict, uz tolik slov o nem probehlo a pritom si to vubec nezaslouzi.
Ta fotka je udesna - tedy ne fotka jako takova, ale spis ta postava - uplne se desim a teda jestli mu to slusi - za sebe rikam - ne.

Preji hodne stesti at se brzy zadari sehnat bydleni a muzete odsud vypadnout!