Dnes po dlouhé době první ráno, kdy jsem nemusela letět za krabicemi, sice jich je ještě moooc na vytřídění v Ohavči ve stodole, ale dnes alespoň jeden den oddychu. S Maruškou jsme byli na plavču. Maruška samozdřejmě nadšená a já si ji po týdnu konečně užila. Týden ji měli většinu dne na starosti babička s dědou a prababička, abych já stihla zabalit ten byt. ještě že je mám. Maruška až do večera líčila, že skákala šipku do bazénu. Na tenhle komín jsem viděla, když jsme vyjížděli z Areálu a byl zrovna tak výstižněj…vzpomněla jsem si, jak jsem se jako malá strašně bála, že na tom vršku jsou čerti. Když jsme s mamčou chodili za tmy každý den ráno na autobus ona do práce, do školky v Radimi, kde vařila v kuchyni a já tamtéž do školky. Vždycky po ránu na něm totiž za té ranní tmy svítila červená světla a já nevím proč jsem si to spojila s těmi čerty. Dnešní den to mělo tak nějak symboliku…. Chtěla bych aby se Maruška, ničeho takhle zbytečně nebála. Čemukoliv půjde zabránit aby ji to ublížilo, před tím ji ochráním. Možná se to malinko odvilulo z jednoho komentáře na mém blogu, nevím zda můžu jmenovat,ale ono je to vlastně jedno… Tam jde o myšlenku, ač se Maruška táty bojí, je to bohužel její názor a cítění. Nikdo jí tátu před ní neshazuje,prostě je to táta, názor na něj, ať si udělá sama, jen jsem jí to všechno sepsala, aby věděla, proč vedle něj nevyrůstá, že to prostě nešlo ustát…..A pokud se ho bojí a já taky tak jsem udělala to co jsem udělala…Šlo o to ji nás přestat vystavovat dennodennímu stresu….normálně žít. Táta zůstane tátou a je na něm, jak moc jím chce být. Jediný co vím, za ten týden poslal po mě Marušce 2 krát pusu. Můj taťka říkal, že ho viděli ve městě s Maruškou, když byli venku spolu, viděl je, ale k nim nepřišel..já bych to nevydržela, kdybych neviděla Marušku jako on týden, co týden, dva dny,tak kdybych ji viděla, tak bych ji jistojistě umačkala láskou.
Pak jsme šli vrátit klíče od bytu. Dřív ten druhý měl červené značení, jako hnízdečko lásky, bohužel na to nikdy nedošlo,(nebo spíš jsem to v tom špatným už zapomněla) spíš z toho čím dál víc scházelo….jediná láska, která tam byla počata, odnošena a skoro 2 roky vychovávána je Maruška… to je láska na celý život a klíč k ní mám v srdci…..navždycky.
Když jsme měli vlézt do vchodových dveří tak Maruška začala vyvádět „domů nechci“ a to tam nebyla už týden. Slíbila, jsem jí, že je to už naposled a že se nemusí bát……Tohle štěstí s bydlením, že jsme měli najednou kam jít , když jsme měli ze dne na den bydlení do konce měsíce bylo vážně za 5 minut 12 :o(((( Maruška neviděla tátu týden a přestala se počůrávat a oběd zdlábne ani nemrkne, doma mi už nejedla.
Domů jsme šli okolo Hanky ta mi povídala, že Petr její nějaké známe vykládal, že se rozvedl.. přitom já si ho nikdy nevzala….notorický lhář….taky po mě chce stále 4000,- na ubytovnu. Měl do začátku své poslední 3000,- když si je propil za týden tak bohužel…už je samostatná osoba. Má 1/9 rodného domku v Podůší č.p. 12, má tam trvalé bydliště a sestra ho tam musí pustit, do výplaty může bydlet tam, pak si může ubytovnu zaplatit. neměl si to propít, já z 3500,- živila 3 člennou rodinu celý měsíc. Proč by mu měla zajišťovat bydlení rodina (já) když svou rodinu (mě a Marušku) o bydlení připravil, svou nezkrotnou slinou.
Po malém pobědovém dáchánku jsme vyrazili směr Ohaveč, něco udělat z podzimních prací, Mamča potřebovala vytřít, tak jsme šli ven, skočili jsme přes silnici k Landovským se podívat na štěňátka, tahle psí dáma Rozinka jich 19.10. povila rovných osm. Maruška byla nadšená , jen všem tvrdila, že jich bylo „šest“ protože to je nejvyšší číslovka do které umí napočítat, teda občas řekne ještě sedm. Jelikož byla tma už v 5hodin tak jsme potom blbli v chalupě. Domů jsme jeli až po večerníčku. Maruška hned v autě hlásila „domů neci“ jak si to dnešní návštěvou oživila. Řekla jsem, že jedeme za dědou (mamča s babičkou zůstávali v Ohavči) tak se uklidnila a přestala plakat.Byla spousta milých příhod,ale nemám sílu zatím víc psát. Maruška nemá svou postýlku tak musím uspávat, neb z velké postele zdrhá, ve své usnula sama. tak se dostávám k počítači až pozdě v noci a vzhledem k běhu události jsem hodně utahaná a začínám odpadávat okolo 22h, normálně jsem chodila spát ve 3 hodiny, dnes už je 1h ráno a já to mám jak rekord, posledních dní….
0 komentářů:
Okomentovat