úterý 13. října 2009

13.10.2009 Po babím létě...

Dnešek ukázal že zima se doopravdy blíží . Opravdový babí léto bylo vážně jen pár dní a podzim to letos nějak přeskočilo a přišla zima, teda ne úplně všude u nás foukal ledový vítr ale o 15km dál jako v Lomnici nebo o 20km dál jako třeba v Pace už sněžilo. My jsme bylo s Maruškou dopoledne na byťáku si podepst smlouvu na další rok. S radostí na nájemném ušetříme asi 200kč, co jsou pro nás velký peníze. I když ho pořád máme vyšší než zbytek města, tak jsme rády. I když v poměru co platí jiní, mnohdy i méně a mají i více místa mě to docela děsí. Místo a teplo, dva základní elementy jež docela závidím ač se závidět nemá. Díky kolapsu počítače dopisuju zpětně o týden. Nahřívám si tu prsty přimrzající ke klávesnici a Marušce jsme už na noc natáhla přes pižamo slabou flaušovou bundu. Máme tu zas 15 stupňů zase si zvyknem, jen letos nás to potkalo o hodně dřív no. U první fotky vím, že je to středovka a nelíbí se mi,ale jak řežu tak řežu, něco se mi nezdá, bylo opravdu mokro , tak jsem zalehnout nemohla . tak příště, no, jen abych už při tomhle vývoji počasí nelehala do závějí


Prší, pořád prší a nebo to padá se sněhem. Zrovna tu dumám zda mám hlavu na něco nebo na dvě věci ale vydumala jsme že jsme vařila k obědu smaženej květák, to je co říct, že jsem si po týdnu vzpomněla. I když tu bude možná tím že už je to daleká minulost a ne včera :o)))) težko totiž dávám do kupy co bylo pak :o)))) dny nějak splývají, ale to je fajn, panatování ač nechtěné šílených nervů a zážitků nám fakt nechybí….

Jindru zas honila práce a tak jsme jeli na podvečerní kávu do Ohavče sami,no co kávu, prostě něco udělat a přemístit babičku a Mamču domů, byli tam tentokrát déle. I když práce se už moc neudělalo, je brzo tma a hlavně pořád leje….



Zima přišla opravdu náhle, teta Maruška dala mamče poslední lilii ze zahrádky a ta vám provoněla každou místnost do které byla přinešena i v té zimě co tlumí lecjaké prožitky. A voní ještě teď, týden po utržení (dopisuju zpětně) prostě takovej poslední zázrak přírody před usnutím. Nabíjeli baterku a já zjistila, že to že nesvítí není vybitím,ale že odešel nějaký kontakt uvnitř a spravit se mi ji nepovedlo. Svítí už jen zadní strana , která se používá jako bludičky s přiklopeným deklem,když vám třeba nejede auto. Takže se dá svítit jen s tím odklopeným deklíkem. Né že bylo tak megadůležitý kde nám svítí a nesvítí baterka, ale chci si tím zapsat do hlavy hlavně své ten krásný okamžik, kdy Maruška chodila se mnou k autu, nadzdvihávala ten padající deklík a svítila mi do kufru, když jsem tam rovnala věci. Já bych tam tu haldu porovnala nějak i potmě ,ale když ona s tou baterkou byla tak neskutečně důležitá a šťastná že může pomáhat, že to prostě muselo bejt….



1 komentářů:

Wlcice řekl(a)...

ten kočičí náklad nemá chybu!! :-))