neděle 11. října 2009

10.10.2009 Změna plánu k pohledání


Jindra dopoledne volal a Maruška mi normálně vyrvala telefon a hlásila do něj „já přídu strejdo jo“ „ máš tam Ťapinu“ no nebylo jí možný ten telefon uzmout. Nemoc sice dlouhá není,ale Maruška pojem neschopenka a vycházky ještě nechápe :o)

Měl byt takový obyčejný den ale tak nějak se to krásně zvrtlo. V půl 11 volala teta Helena, že jedou z Moravy , že jsou v Hradci a že přibrzděj na kafčo. Tak jsme se přemístili k taťkovi. Vzala jsme sebou oběd v doze a tam jsme si o ohřáli. Dojídali jsme guláš, už teda čtvrtej den, protože jsme to trochu přepískli a hlavně plánovali s Jindrou a ten chudák skončil na suchých rohlíkách. Maruška mi kolikrát říká , druhý den, že tohle měla včera , ale teda u guláše žádnej protest, doslova se na něj klepala.:o))))) A pak celý den o tom vykládala. Když doma slyšela, že přijede teta Helena, tak jí vzala nenafouknutý balonek, máme jich doma haldu kdesi z akce. A druhý že dá Janě, vůbec nevnímala, že Janička nepřijede, prostě se ták moc těšila. Když Janička nebyla tak ho dala strejdovi Zolimu. A mlela a mlela, vykládala nejvic o strejdovi a Ťapulíně. O tom je že nemocnej, i když už takřka není. Musím sem napsat větu co říkala 3 dny a my z ní byli mrtví smíchy. „ Já ho mám nemocnýho no, on mě blinká, chudáááák „ Tuhle větu mlela o Jindrovi 3 dny kecka. Odjeli brzo , fakt to bylo jen na otočku. pak jsem uspala Marušku. Když vstala tak chtěla aby jen děda s náma, nechtěl, jako vždy, slíbil že příště pojede a ve mně se to všechno příčí, protože vím že pojede za hoodně moc dlouho :o((( a tak začala vykládat že pojedeme pro strejdu, že ten pojede a bude hrát a veme s sebou Ťapulínu. Prostě se jí stejská a nejen jí, jenže já vím jak dlouho musíme čekat,ale Maruška pojem o čase a důvodu prostě ještě nemá.




V Ohavči byla Jitka na kafču a venku trochu pršelo. Přesto tam mamča něco čochňala a tak jsem Marušku nemohla udržet tak jsem jí nabalila , nagumákovala a šla za babičkou. Pak naštěstí přestalo. A já si dala kafčo a šla jim ven pomoct. Nafotila jsem u toho „bordel“ když babička dělá slamněnkový kytičky. Vím že tenhle „bordel“ mi bude jednou moc chybět. Pak jsme šli ještě přivézt jabka ze zahrady.


A sešli se v teplíčku u kamen u večeče. Maruška miluje jabka, tak pořád chroupe, doma chce jablíčkový pití tak pokud to jde, tak jí kupuju džus. Jedna venku než jsme zalezli ke kamínkům, takový sousta pokořuje…


To byl tak krásnej den , jediné co mám v něm chybělo byl Jindra. Vzpomínala jsme jak to bylo před rokem , že v tyhle dny přicházeli ty nejtěžší, a dnes je to jak zlej sen co už není, kdo chce ať si klikne ale nelekněte se, je tam strašidlo. Den poté je tam psané rozuzlení ohledně peněz o kterých se tam píše a není hezké. Píše se tam o tom jak zas Marušce všechno sněd… nedokážu ani vypsat jak moc moc jsme šťasný…

0 komentářů: