Ranní kafčo, tentokrát by bodlo i probrání, jenže kafe na mě neúčinkuje, můžu po měm spát a ráno mě na nohy nepostaví :o)))) Uteklo tak rychle, že jsme na oběd k našim dojeli takřka pozdě. Chtěli odpoledne do Ohavče, tak jsme šli tradičně na oběd tam, protože Maruška tam tak nevyspává a do Ohavče se dostaneme dřív. Ta naše Maruška je fakt tlamička :o)) šli jsme už do dveří k našim a okol nich šla neznámá paní. A okolo dveří couvalo auto. Maruška paní říkala „musíš dávat pozor“ „mohlo by tě zajet“ když auto odjelo tak milé paní řekla „můžeš jít, ahoj“ no s ní se člověk fááákt nenudí. Od rány byly jak draci… obě…
Přijeli jsme do Ohavče a jelikož je doba ořechů tak se Maruška s mamčou vrhli na sbírání a já využila toho že bylo ještě světlo, poměrně teplo a sucho a přezula jsem si auto. Jasně že mě Maruška musela pomáhat. Dokonce přišla se slovy, „já se musím taky zamazat „ to mě chvíli před tím sprdla že jsem špinavá , tak jsem ji vysvětlila , že to jinak nejde u tohodle, že se pak umeju…
Jasně že si musí vše vyzkoušet a po všem se opičí, na té židličce sedí jako babičky když sbírá ořechy aby měla volné ruce, neb chodí o dvou francouzkých holích…Pak jsem udělala všem večeři, ohřáli jsme se vypili kafčo a frčeli domů. Maruška načouzená, pomáhala babičce pálit listí , ale šťastná…
2 komentářů:
Maruška je řízek:-)))
Barbarko,pročetla jsem spětně pár zápisů a koukám,že to nemáte jednoduchý... .Přeju vám oběma štěstí,porozumění a lásku.
Okomentovat