jelikož Maruška po probdělé noci k ránu zabrala a vzbudila se až v půl 8 a jí s ní tak jsme na výlov přišli až o něco později. Ale přesto si to Maruška náležitě užila. Cestou na výlov teda brečela, že nemůžeme jít, protože nemá chytání , vybavila si pruty z návštěvy Velkého Vřešťova. Ale když to viděla, byla nadšená… všude bláto, ryby a i Ben s panem Víchem tam přišel…
pamatuju si výlovy za mě, když jsem byla prtě, ono se na nich vůbec nic nezměnilo. Jediný co bylo strašně znát je doba jež ubírá dětem krásy živého světa. Za nás to byla událost, dětí jak smetí , každé se nadšeně brodilo v bahně. Pomáhali jme rybářům. Dnes tam bylo dětí tak 10, věřila bych tomu že radši seděli u počítačů u jakéhosi virtuálního světa her a zdálo se jim to lepší… Pro mě je lepší ten svět co je živej. I když tu večer taky sedívám , abych se věnovala fotkám a blogu a scrapboku. Pořád je pro mě ten reálnej svět co jde ohmatat absolutně důležitej…
Nadšené Marušky se ujal Pavel Samko, pracoval s tátou léta a to že komunikuje s potomky svého kamaráda zjistil až pak. Ukazoval Marušce ryby a dával jí je do náruče, až si je podrží a mamka vyfotí. Prý to bylo první dítko co se takhle dalo, nebrečelo a mamka nevyváděla, že se umaže. Vždyť Maruška měla bundu nepromokavou (koženkovou NEXT z hrabáku za 10 korun :o))) ) šála, rukavičky i když byly ten den nové od babičky z Polska přivežené, ty se vyperou, gumáky omejou…..a domů to máme kousek a Maruška měla zážitky veliký….na co načinčaný dítko co se všeho štítí a bojí, jen ať pozná svět všema smyslama. Ať si ohmatá realitu…..a ona byla štasná…
A tak si Maruška pochovala Japonského kapra, tolstobika i vzácného sumce albína. Je tady už několik let a stejnak je to zvláštní. Albíni v přírodě moc nepřežívají, protože jsou jiní …v téhle velikosti už teda nepřitele v našem rybníce nemá , takže je to takový nositel štěstí….tuhle šupinu máme schovanou, není opředená zvyky a legendami z Vánoc, nebyla pod talířem,ale je ze dne, kdy naše malá ukecaná Maruška pobabila na hrázi spoustu lidiček a byla přivítána mezi rybáře :o))))
Maruška se bála jen štiky, protože chvíli před tím jsme jí ličila, že má zuby, když jsme chodili okolo kádí a byla divoká, mrskala se až 2krát sklouzla na zem, tak tu jedinou Maruška nechovala. Ten moment dokonce začala brečet a chtěla domů, bylo mě to divný takhle ji neznám, chtěla domů i nést. Nakonec jsme na to přišli až doma. Zaprvé byla nedospalá z noci a v gumáčkách co jí byly tak tak ji promrzly nožky a už ji začaly bolet. Ale užila si to moc.
Článek i s mými fotkami (od štiky) TADY
Tady jsem vám ještě dohledala slavný výlov rybníka Knížete, byl po 40 letech a čekalo se zda tam bude slavný sumec Holdegron a byl tady je i video.
Já na téhle akci roku nemohla být, byli u nás zrovna slavné křtiny Sašenky.
Po dáchánku jsem odvezla mamču s babičkou do Ohavče. Pak jsme se vrátili a spravovali jsme Marušce postýlku aby už se pořád nerozjížděla. Dílo se podařilo a pak jsme jeli k Báře na čajíček při příležitosti vyzvednutí opraveného počítače, jsme se tam konečně dostali jednou všichni, jak už dlouho plánovala a přála si a my bohužel pořád jen slibovali že někdy…Maruška cestou tam usnula, pak byla nadšená že je u Báry. Cestou domů překvapivě neusnula. Jsem se fakt musela smát, ona se normálně přemohla aby nespala a že je to v autě v půl 10, kde to kodrcá a hřeje hodně těžký :o)))ona si prostě hlídala, abychom naložili nazpátek tu Ťapinku , aby náááhodou nespala jinde než ona. Pak jsme šli k Jindrovi. Maruška byla už tak unavená že nechtěla ani večeři, jen se vykoupala a šťastná že spí u strejdy a s Ťapinkou usnula :o))))
0 komentářů:
Okomentovat