Dopoledne bylo klasický na jedný straně to dávám do kupy, na druhý Maruška bordelizuje . Ale pobalila jsme věci na první takovej pidivíked u Jindry. Po obědě jsem Marušku dala spát spící a když usnula, přenesla jsme ji do naloženého kočárku,že to všechno převezu. Protože Maruška spí doma teď dlouho, vše hotovo a co tady sama. Jenže na chodbě jsem měla štěstí na místní osazenstvo a to jí vzbudilo. Když zjistila , že je přeložená do kočárku už nespala, protože věděla, že se jede ke strejdovi a Tapulínce. Tak jsme po 15-20minutách spánku mohla doufat, že z ní nebude přetazené uječené ditě. Tak jsme vyložili a přemístili se k Jindrovi, to bylo radosti. Taky od rána nemlela Maruška o ničem jiným, než že tam bude spinkat. Dali jsme kafčo a Maruška si hrála s Tapulínkou. Hlavně skákaly obě po posteli a Maruška k tomu přihodně zpívala „skákal pes“
Pak jsme jeli do Ohavče, původně na kafčo aby se potěšila, s tím že jasně něco pomůžu, když bude třeba. Nakonec z toho byla docela akce Z taková hromadná s názvem „likvidujem a sázíme rajčata“ ale fakt na to budu ráda vzpomínat. Není nad to si dát kafčo venku a k tomu čerstvý buchty.
Trošku nám to trvalo, protože to je vemte si třešně, do pytlíku buchty, ještě kytičku… To mě připomnělo můj rozkvetlej balkon a kytky všude, ten není nic, není balkon, než se hrabat v tom čtverci co je vytyčenej za barákem mezi veřejným rozhlasem tak radši nic. Doma je nemám, není místo, vázičky jsou zašitý v bednách, venku je jedna nouzovka pro kdyby…Měla jsme je ráda, ale nejsou podmínky.Maruška lítala všude a nikde a bylo na ní vidět jak je šťastná,že nás má na kupě. Dokonce Ťapulíně nechala v plén i svoji milovanou kočičku. Ťapi s ní lítala , že jo nohy vlály a s Maruškou to ani nehnulo. Toho chlupáče prostě miluje víc…
Takhle seděla u vrat, když jsme odjížděli , připravená, z jedný strany pytlík ředkviček a z druhý ten s buchtami. Když jsme šli k autu tak Maruška dávala pytlík s ředkvičkami Jindrovi se slovy „to je po tebe“ a k pytlíku s buchtami povídala „to je po mě“ vyčuraná jak berunka :o)))))))
Přijeli jsme a Jindra šel na skok do Kauflandu, neb nebyla tatarka k hranolkám a došla „oměna“ a to kuře co koupil k nedělnímu obědu bylo jak malej pštros, tak si Lydyta vymyslela s nedělnímu obědu roládu. Vykoštovat kuře mě fakt baví.Tak byl třeba kousek salámu. Já zatím chystala večeři. Byla vážně luxusní oproti naším navyklým „chleba s něčím“ Jindra mě dal tak měsíc zpátky kus flákoty z mrazáku, ať to uvaříme, byl to velkej kus a co my s ním my dvě. Tak jsem kotletky naložila na roštáky s tím , že aspoň to zdlábnem spolu. Nu což, v podstatě první společný dlabanec si zaslouží kus flákoty :o) Maruška si pořád chodila pro hranolky, nemá je fakt často, asi potřetí a já pořád proč je takovej klid a ona s nima krom sebe krmila i Ťapulínku a byla vysloveně šťasná. Těšolo mě, že jsem s jedním nádobím zfoukla dva obědy.Než se usmažily hranolky, vykostila jsem ptáka a na pánvi po roštkách jsem hned osmahla cibuli a udělala vajíčkovou náplň do kuřete. Než se pták naděl byl bez kostí a naditý tím co dům dal a v roládě svázanej v lednici. A já měla radost, že to ještě umím. Málo práce a výsledky násobené :o))))) Tohle mě fakt baví :o) A neděle mohla bejt nedělní , už stačilo jen upíct.
Po večeři se konal pokus uspat Marušku, vyhráli jsme až ve čtvrt na 1, to se mi ještě nestalo. Ale vydedukovala jsme to, že to asi bylo z toho nadšení, že spí u strejdy a s Ťapulínkou. Však o tom mluvila celý dopoledne. Když vstala a někam chtěla jít, tak se motala, oči ji padaly ale neusnula. Až po půlnoci. To měla milion jiných starostí krom jiného nosila ‚Ťapulínce i hračky na spaní a chodila ji přikrývat.
Tenhle odstavec by měl už patřit do druhého dne , ale dám ho ještě sem ke spící Marušce ve své provizorní postýlce. Tohle co se stalo , mě fakt dostalo. Ťapi se vzbudila v půl 4 a chtěla venčit, a k tomu účelu si vybrala Marušku a začala jí budit, že půjde ven s ní. Ještě že je Maruška po mě, když spí tak spí, po olíznutí obličeje a podání pití pak hned zas usnula. Ale bylo to dojemný.
0 komentářů:
Okomentovat