úterý 9. června 2009

9.6.2009 Akce přesazování skalky

Od rána bylo veselo. Před půl 9 psala Petrova sestra zda můžou přijít v 9h. Takové rychlo akce nemusím. Jsou lidi u kterých rychloakce nevadí, můžou přijít i o půlnoci, ale koeficient zda to vadí či nevadí v ten daný okamžik se vypočítává zároveň s tím, co bych měla kvůli tomu zrušit. A kafčo s Jindrou bylo jasně přednější. Pokud bychom byli doma, proč ne, ale takovou věc nezruším a vůbec ne tak nahonem. Tak jsme napsala třeba příští týden. Psala jsem tedy Romaně odpověď sms a Maruška mlela: „ Jdu se obout maminko“ klaply dveře „už sem obutá“ „pipavím boty“ „maminko pojď obout“ „jdeme ke stejdoj“ „maminkooooo pojď obout“ „boty ti pipavila“ „Tapulínka čeká“ … a já bych jí sežrala láskou- Boty byly fakt připravený, srkám je po d kočárek co je za dveřmi, abych nemusela bosa až do botníku, který je kvůli kočárku daleko. Boty byly na předložce zrovnaný vedle sebe ve směru chůze. Maruška chtěla táhnout můj batoh, což jsem ji nedovolila, protože z toho chodníku při jeho materiálu bych ho měla servanej. Batoh se mi povedlo uzmout tak hned halekala , že veme budu stejdoj. Nesla jsem tu opravenou. Tak byla štastná a celou cestu hlásila „bundu po stejdu nesu, dám stejdoj“ a celá šťastná ji donesla až do cíle. Hned začala blbnout s Ťapulkou a v zápalu boje se hned přicvrkla.

Měla Delisu od Jindry,ale e celou, občas kousek odpad Ťapulíně, Tak povídala „ještě jednu“ no já se bránila se slovy, že bys Maruško neměla, když máš přicvrklý spoďáry. No ale strejda je jak babičky, tu druhou jí dal i když výchovně být neměla. Ale proč to vypisuju,strašně jsem se musela smát, když Maruška pak kráčela za Jindrou do kuchyně pro sušenku a mumlala si pod fousy :strejda mě má uvád“ :o))))))

Ťapi mi ukradla použitý papírový kapesník a já ji hned okřikla „nežer to“ Maruška hned vyšklebená vzala celé načnuté balení do pusinky se slovy „taky bude žrát“ :o)))) pak lítala po 4 koberci v puse gumovou zelenou kost od Ťapulíny a takhle se honily, bylo to užaznýýýý a já v tu chvíli zjistila, že zrcadlovka nejde. Přestala vidět kartu, jinak funguje všechno,ale nezapíše, protože nevidí kam.

Pak mě mrzelo že jsem nechala doma moji EVF spolehajíc se na zrcadlovku. Bylo by tak užasný video. Maruška skákala s Ťapulínkou po posteli, mezi peřinama a snažila se ji zalehnout, no snažila… zalehávala jí schválně. Skákala na ní s odrazem , normálně by to vadilo, ale ta madrace je tam měkká a ‚Ťapulka tak gumová že to fakt nevadilo. Když na ní Maruška skočila , tak jen zaplula hloubš do madrace. Bylo by to na úžasný video.

Volala mamča že najednou přijeli stavět lešení okolo paneláku , tak musela chudák sama vykopávat kytky ze skalky. V plánu to bylo,ale ne tak honem. Ty vzáčnější jako azalky a tak se daly do bedýnek a vezly se odpoledne do Ohavče a ty obyčejnější se daly na rozdání. Já bych se od toho kafča i zvedla, jenže už bylo dost hodin a já musela s Maruškou k mudře. Včera jsem si zjištovala hodiny, jak tam je. Chodíme tam tak málo . že jsme měla okno a zítra už tam není, teda jen pro zvané. Sice už teploty nemá, ale chrastí v ní jak ve starých pendlovkách , tak jsem jí chtěla nechat poslechnout, co kdyby jí to kleslo na průdušky , no aby se to přeléčilo. Tak by se to nestíhalo. S Maruščiným tempem, kdy visela na každých dveřích se slovy „tady bydlí doktouka, dá mi prášek, budu už moct zmrzlinu“ jsme tam šli dlouho. Tyršova ulice je rozvrtaná , tak jedna dokumentační. Maruška byla u doktorky vzorná. Dostala tam obrázek s princeznou a hned před vchodem s ním začala nabírat hlínu :o))))Na průduškách to není, tak aspoň něco k dobru. Cestou domu mě usnula , ale při vyndavaní se mi vzbudila, postavila se na nožky, chvíli se trochu motala, myslela jsem že půjde, ale ona se domotala k prvnímu schodu u prvních vchodových dveří a tam se složila a spala dál :o)))) Bohužel foťák stávka,, za ten cvak by to teda stálo. Vzala jsme ji do náruče a u našich dveří se probudila.

Uvařila jsme rychlooběd ala 20 minut a dala Marušku spát. Dlouho jsem pak študovala, a dělala všechny fígle co šly , jen abych zprovoznila zrcadlovku.. nic.. Fakt jsem brečela. Janinka takový zlato,že mi půjčila takový dělo a ona se jak naschvál takhle zblázní :O(((((


Pak jsme jeli do Ohavče se všema kytkama je nasázet a natrhat třešně . Já trhala a Maruška řešila tahle „poštice“ študovala co to je, já jí řekla, že ploštice, tak byla nadšená. jen vyváděla „maminko nefoooť, uletěj“ Byla nadšená z kocoura. No úžasnej zbytek dne.



sbírali jsme jahody, tak si Maruška nacpala bříško.Ta dlaň je moje to jsou tak velký jahody.


a po dešti bylo nádherně, ale foťák stávkoval… :O((((( zítra se naučím ovládat EVF od Blaňule, jinak jsou na Božím těle bez fotek :O(((( myslela jsem že aspoň do čtvrtka vydrží, vypadá to že tak tak…

2 komentářů:

Jill řekl(a)...

to máš teda pech s foťákama, přeju ať vyjde ta zrcadlovka :)

Jeje řekl(a)...

U nas jetse nejsou ani cervene!! a to komentuji s velkym zpozdenim :D