Ráno učila Maruška medvídka malovat :o)
Pak jsme šli k Jindrovi na kávičku a obídek, dodlábnout druhou půlku rolády :o))) Tenhle jeden okamžik se mi povedlo zachytit, byl to jen zlomek, ale je to pusa :o)))
dokumentační, spaní po obědě, holky bez sebe nemůžou bejt :o)
odpolední kafčo a jedna momentka našich „děcek“ :o)))))
vím, že mě letí pole a že tam neměla bejt bedna, no ale děti v tomhle věku se vážně těžko a aranžujou .
cestou do Ohavče jsme se stavili pro mlíko (Teda to mlíko ne k buřtům, jen už docházelo :o))) ¨) a buřty a vyhlásili akci opékání. Když jsme se stavovali pro babičky , tak už Maruška v autě volala „babičkooooo a pak hned ‚Ťapulínku mááám „ Ona nás má nejradši pohromadě . Když tak přemýšlím, co do buřtů letos rekord, ale fakt je lepší neplánovat, když se člověk zeptá, tak to hned hlásí je potřeba udělat tohle, a tohle a dnes né. Já už na to prdím :o))) Když na to přijde tak když zapraská oheň a zavoní vuřty, každý rád přisedne. Práce neuteče.
Mamča moc ráda přisedla a nejradši by povídala mnohem déle, jen kdyby ji babička nehnala domů , že je potřeba to a to ….:o((( občas je to těžký.
Takhle špinavé ale šťastné dítko jsme nechali spát u babiček. Kvůli zítřejšímu výletu. Už se těšila, že bude spinkat s babičkou a babička se těšila , že s ní.
0 komentářů:
Okomentovat