4.6.2009 Travička zelená

Dopoledne jsme se držely doma, zase z toho byla halda pomačkaných a poalovyných papírů proložených rozcupovanými papírovými kapesníky.. kdy tu naši dámu naučím pořádku fakt nevím ….Dnes usínání po obědě proběhlo bez protestů, když se Maruška vzbudila akorát když přifrčela na skok Barunka , pak jsme jeli do Ohavče , byla zima A tak z Jahodových fotek asi prd zdrapnu, když má na hlavě kulicha :o))) ale tenhle ksichtík stojí za to. Byla šťastná, že si muže utrhnout jahůdku, a tulila se ke kocourovi a v nestřeženém okamžiku mu dala pusu.. Někdy mě fascinuje něžnost dětských ruček a jak mu tulí tvářičku do kožíšku a někdy by ho uvláčela chudáka.

Já měla za úkol posekat zahradu, teta je na dovolené na Slovensku. tak jsem si hledala pracovní boty abych neměla ty svoje zelené. Našla jsme tyhle, myši si v nich udělaly pelíšek:o))) tady je vchod….. :o))))Tak jsem to odsekala ve strejdových bílých gumákách, pozdější nádech do zelena nešel umýt. Teta mě tam za sekání nechala dvě stovky, tohle mi bylo proto srsti, vždycky jsme si pomáhali navzájem, po zahradě se dalo rozběhnout od začátku do konce.. teď je tam plot….teta a strejda mají svůj díl a každý si na něm pracuje. Radši bych aby bylo všechno jako dřiv, aby se tohle dělení nemuselo řešit. Zahrada bez stromů, v rohu za slepičárnou halda malin a děda v černý baretce je sbírá do půlitrů zastrčených v modrákách a kvete mák a k obědu mu loupeme česnek do polívky….. To je obraz starej 20 let a víc, ale stejně ho vidím pořád tak živě…..

Je tááák moc těžký sekat pod trešněma, když se takhle smějou, ale ustála jsem to :o))) hlavně jsem nechtěla chcípat, abych to stihla pokosit do večerníčka a vypucovat stroj. Byla to až odměna na konec :o))) Když vidím ty třešně, zmí mi v hlavě písnička od Matušky, v soboru umřel a já si vzpomínala na jeho koncert a na to, jak do toho dal duši, do toho zpívání, úžasnej koncert, a jak se na mě s milými slovy při focení nalepil…jo už je to pár let….

Babička „druhá“ tam dnes nebyla jeli s Pepíkem a Maruškou k paní Bradáčové, mamince tety , dnes ji je 88 tak ta růžička je pro ní. Fakt bych chtěla být jako ona. Po 80tce se divit, že mě začaly bolet nohy :o)))))