Přes noc jsem nabila baterky a začala používat půjčeného Canona 300D je to dědeček, ale dědeček úžasnej. Je to prostě zrcadlo. Jestli jsem pocítila sladkou tíhu v kolenou , když mě půjčila Siťa před týdnem svého Nikona, tak teď už jsem byla hotová vůbec. Jo Pihan to říká dobře, kdo si jednou zmáčkne spoušť u zrcadlovky už nechce jinak…. :o)))) Přes to. že v baterkách už moc výdrž není a karta je hned plná, přesto je to rozkoš, sladká tíha v kolenou a klapání zrcátka v těle se shoduje s tepem srdce…takže teď budu asi hodně tapetovat :o)))) Děkuju Blaňuli za půjčeni EVF která došla dneska a Janince. za zrcadlo, ač byla EVF už na cestě, téhle nabídce se odolat nedalo :o)))) Takže dám po Božím Těle svůj foťák reklamovat. A děkuju holkám, že mě nenechaly do té doby bez ho spraví bez foťáku. Jste zlatíčka holky.
Maruška po ranním kukavičku ještě zabrala a vzbudila se před půl 9. Pak jsme šli k Jindrovi na kafčo. Holky zas blbly, až z toho byla Ťapulka zmořená :o))))
První cvaky cestou domů….Byla jsme koupit za 220kč čtečku karet abych se dostala k fotečkám ze zrcadlovky.
Maruška odpadla hned po obědě ,ale ukručená, unavená neposlouchala a stihla nadělat takovýho bordelu…. :o))) Vzali jsme to přes město, já musela koupit zip Jindrovi do tý rozbitý bundy, když jsme ten zip v noci párala, vzpomněla jsme si na prababičku. Jak psala , že kdyby maminka vstala z hrobu, opět by se do měj v šoku zvrátila, kdyby zjistila, že dráha vede už až do Ostroměře…. já seděla u počítače, párala si zip a vykecávala po Skypu s Alenkou, která bydlí v USA, co by tehle pohled udělal s mojí praprababičkou , to fakt nevím….. :o)))))
Brečet umí taky.. ale hérečka přeháněla, jak viděla, že to se mnou nehle, páč důvod neměla, tak zas byla hned jak andílek .
dnes se Maruškofilové pokochají :o)))) U našich se stavila Barunka. Já jsem pak zbytek odpoledne bojovala se zipem, no byl to zbyteček, než jsme se dohrabali z města. Stroj zlobit, že to bylo na vyhození z okna,ale nakonec snad jakš takš, ale jak říkám učitelka Lhotová by spáchala harakiry krejčovskýma nůžkama. Maruška měla jako každý den nějakou úžasnou hlášku,ale já mám okno. Vzdycky mě rozesměje , když něco vyvádí a já ji ríkám to nesmíš a ona vždycky tak vážně „budu věčí, naučim , není po děti„ a jde o toho (většinou )
1 komentářů:
Tady se hlásí jeden Maruškofil :o)))))))))))))))))))) jde Ti to s tou zrcadlovkou, jde a moc dobře ;o) Portrétky jsou úžasný a nej nej je ta brečící......
Okomentovat