21.6.2009 "takhle se dýchá"

Nedělní ránko a Maruška mě totálně dostala, ještě teď se směju. Neděle a tak jsem jí ráno udělala kakavičko a ještě na půl oka dospávala. Slyšela jsem jak v televizi ukazují dětem kurz první pomoci, dýchání z úst do úst. Jak jsme měla zavřený oči tak mě najednou chytla malá ručka za nos, druhá malá mě zatáhla za bradu , pusinku mi dala na pusu , trochu mě oslintala a pak povídá „takhle se dýchá“ No a tuhle záchranu ukazuje už asi 3 dny (mám skluz v dopisování, píšu dodatečně) byla jsem mrtvá smíchy :o)))))))

PO obědě jsme si dali kafíčko u Jindry a pak všichni 3 vyrazili ven. Vymysleli jsme takový podi výlet, jen na Prachov (cca 8km) ale ne do skal, jen tak do lesa, procházka k Pelíšku. Maruška byla jako vyměněná ,jak ji nemužu udržet doma, a těší se ven, bylo z ní uječený, histerický dítě, spala teda miň , ale ani při nedostatku spánku tohle u ní neznám. Vztekala se, že nechce do lesa, nepomohlo ani lákaní, že tam budou zviřátka , že tam potkáme Budulínka třeba, že až půjdeme zpátky, že si dáme zmrlinu. Odpověď zněla vztekle „nebudou zvířátka, není tam Budulínek, nechci zumrzlinu“ 3 krát jsem ji odnesla asi do 1/3 cesty do lesa, zdrhla mi zpět k Turistické chatě. Ani metoda my si dáme nanuka „za odměnuů že jsme byli hodný a Maruška až půjde do lesa tak dostane taky nanuka nefungovala, to zas začala ječet že chce zmrzlinu. Pak teda slíbila, že když bude zmrzlina že do lesa půjde. Tak jsme jí jí koupili, snedla jí a začala znova. Tak ji přistály na zadek tři, nezabraly tak 5 kousků a pak to najednou šlo. Prostě mi někdo na ¾ hodiny vyměnil dítko.

tady malý protestant.

V lese jsme potkali pejskaře. Škoda že nebylo víc světla tyhle fotky mohly bejt ostřejší, ale honička to byla super :o))))

Maruška si hned u Pelíšku sundala boty a chtěla chodit bosa , opička jedna.

Tomuhle slepýši říkala pořád „žížala „ Majzlík se vztekal, když jsem ho hladila, no komu by se to líbilo, ale když oni jsou tak heboučký :o))))

U Pelíšku jsme potkali pejskaře s klukem mladším než Maruška- Tak se vyblbli psi, děti, a my popovídali, prostě prímový odpoledne.

Další fotky TADY

mamča mi odpoledne volala,že taťka musí být ráno v 7 na vyšetření . Tak byla změna plánu. Původně jsme měli spát u Jindry,ale takhle to bylo složitý. Mě se tam chtělo moc být, na pidioslavičku bez alkoholu, jen to dnes byly rovné 3 měsíce štěstí. Od prvního jarního dne , do prvního letního dne, prostě nejkrásnější jaro mýho života :o)))) Plus jsme ještě řešili jednu záhadu s programem ke kameře. Vyřešila jsem to tak, že jsem Marušku přemístila na spaní k našim, abychom ji nemuseli na to taťkovo vystření brzo ráno budit a přemisťovat. A já šla spát k Jindrovi,s tím že za ranního kuropění dojedu pro taťku.(Nakonec tohle moc pomohlo, protože taťka se Maruškou před tím hnusným vyšetřením rozptýlil) A večer že se popereme s technikou . Nakonec jsme se prali jen se slovíčkama, protože se náhle ohlásil táta Béďa že jsou s Alenkou v Jičíně, jestli s nemůžou stavit na kafe. A tak jsme dlouho povídali a pak šli rovnou spát, protože ráno jsem měla vstávat hodně brzo.