Dopoledníčko jsme nějak profackovali, úklidem a hrou: Maruška se najedla a já ji pak odvážela do Ohavče k babičkám. Ráda bych jí vzala s sebou,ale byla zima, a ona má fakt kašel dost velkej a pořád to vypadalo na déšť. V Ohavči se mohla kdykoliv schovat a nahřát u kamen. Akorát mě pomalu rozbrečela, jelikož věděla, že ten dort pečeme pro strejdu , že má narozeniny a těšila se, že mu ho dáme a že jí určitě dá kousek .. tak vzadu v autě se ozýval velmi smutný hlásek s připomínacím tónem „maminko, zapomněli dort pro stejdu“ A myslím že fakt nešlo jen o ten kousek dortu na který měla chuť , podává o tom čím dál víc důkazů …Vysvětlila, jsme ji, že strejda teď doma není, ale že jí pak určitě kousek dá. Marušku jsme nechala u babiček a jela domů dochystat věci, aspoň spejšl kostým, protože na takovéto akci nemůžu být v civilu, na to nejsem dost normální.. No kdo zná tohle společenstvo nediví se. Před odjezdem jsem donesla Jindrovi dortík jež měli spolu s tátou, neb ten měl před týdnem a dáreček, obyčejnej, malej jen v něm bylo pro mě moc symboliky. Korunek málo,ale snad jsem jím řekla dost. Dva keramický hrnky na kafe, aby pokračovalo, fajnový, pohodový kafíčko jaký spolu dáváme, snad nikdy nechutnalo líp. A balík brček, protože Maruška má na jednu návštěvu spotřebu 2-3brčka dělíc se o ně s Ťapulínkou :o))) Tím jsem chtěla říct že NÁM OBĚMA je s Jindrou tak moc dobře a prostě doufám, že tyhle věcičky, bude ještě dlouho potřebovat….Na Pecku jsme dojeli s mírným zpožděním, neb po cestě hodila Ťapulínka v autě blinkanec, tak se pucovalo, ale doma by to na ní bylo dlouhý. Dorazili jsme , když už probíhala první bitva. Na fotce Bětka od Janinky D, v úžasné póze s Ťapulínkou.
Po ní jsme se našli s Alčou (Aikwen) s níž se známe už moc let a s Janinkou. jež dorazila se svým manželem a hromadou dětí z Prahy, A byla tak hodná, že mi přivezla půjčit svého dědečka zrcadlovku, na něhož se doma na polici prý prášilo. Tak teď se zase zapotí… ač už byla EVF na půjčení od Blaňule na cestě, tomuhle se prostě odolat nedalo. Ač dědeček tak lapání zrcadélka je jako tep srdce :o)))) Takže teď budu moct dát svůj foťák reklamovat.
Táta při své oblibené činnosti "znásilňování"
tuhle považuju za momentku dne
tuhle růži na jehle k zátrafvce koval můj brácha Béďa .
No a tomuhle se říká „sestra v akci“ respektive sestřička Martinka :o))))
Ač piju hooodně málo, tak tohle, tohle je pro mě rááááj (medovina)
Druhou bitvu jsme strávili v podchodu. Ne že bych to neustála,ale nemaje deštníku bych stejnak pořád piglovala objektiv. Po bitvě se spustil ohromném liják. ten jsme strávili ve velkým stanu s celou bandou a spoustou legrace, kdo moh ten začal pít, my jsme ještě pobyli , nuceni zástavou Alča mi držela v zástavě foťák, takže měla trumf v mém případě :o)))) Ještě bychom zůstali,ale Jindrovi byla fakt zima velká, neb zákon schválnosti se projevil a rozbil zapínání u bundy. Celá banda kromě nás pak šla do černé kuchyně, kde sice prý do 15 minut hořel oheň a i ty boty uschnuly, ale možná příště, plány byly jiný.
„mamča“ ala Libuše…. Vidím město veliké
Cestou domů jsme si dali ještě kafčo v Bělohradě u Franty v Neptunu . Předběžně jsem tam domluvila sraz ze SŠ, tem prostě může být jen tam. Dokud bude Franta za barem tak jinde nebude. My vidíme rádi jeho a on vidí rád nás. O srazu i kdykoliv jindy, když přibrzdíme při cestě okolo.
A pak jsme u Jindry povídali do noci, ani nevím v kolik jsme šli spát. Na to jak nepijem jsme vypili flašku višňový medoviny, protože byla úžasná. Já medovinu můžu, nejradši bez příchutě, ale tahle byla prostě jiná, naprosto super . A mě bylo naprosto pohodově a vzácně, na tohle si fakt zvyknu snadno. V duchu jsem si vzpomínala, že tohle se mám za 5 let s Petrem nepovedlo, nedalo se.. Načnutí jakékoliv flašky bylo o nervy jak to dopadne… ač byl důvod k oslavě třeba, efekt radosti se v mím případě utopil v tak strašném strachu jak to dopadne, že jsem z toho neměla nikdy nic. Tohle bylo prostě úžasný, pohodový… a v skrytu duše doufám, že ne naposled.
No a kdo by chtěl koštovat tu úžasnou medovinu, tak je to tahle
1 komentářů:
Naprosto dokonalá fotodokumentace, už jsem jí viděla na rajčeti, tohle Ti vážně jde ;o) A ten závěr dne Vám všem moc a moc přeji, ať je to tak stále............
Okomentovat