5.6.2009 "život bez komentáře"

Dopolko jsme byli na plavču, Maruščina milovaná činnost, chybí mě jen fotky z plavča, Maruška třeba dnes poprvé na sobě měla růžové brýle pod vodu a byla absolutně k sežrání. Před bazénem jsme potkali paní Pristandovou tak jsme prohodili pár slov. Cestou dom jsme se stavili v Kauflandu pro šlehačky na dortík. U auta nás odlovil Petr. Byl kupodivu docela i střízlivej tak jsem na něj vybalila otázku, abych pomohla klidu v žití. Že doufám že rád, když se budeme mít dobře a jestli nám nehodlá škodit. Docela mě dostala odpověď… ne že ta, že že bude rád, jen ať se máme dobře, ale že se na pro něho neznámého člověka začal čílit „běda jak na ni šáhne“ tím myslel fyzické tresty na Marušku. jasně že výchovná za zadek je v normě. Nedokážu tohle pochopit a áá od něho, který nešel pro ránu daleko a za bé s jeho přistupem k Marušce, hlásá jak ji miluje, pritom když nás vidí, pomuchlá se s ní 10 minut snad ani ne a pak zase bez emocí odchází a nehne ho, že ji třeba 2 měsíce zas neuvidí. Mě to fakt nevadí, neviděli jsme ještě ani korunu z povinností co má přidělené soudem, co bych se měla snažit já, jsem ráda že je klid. Jen jsem se moc v duchu nasmála , když jsem se dozvěděla důvod, proč se mám to rozpadlo. Já si do dnes myslela , že to byl alkohol, psychické a náskedně fyzické týrání, netolerance a podobně… on mi dnes řekl, že nesnáši rozkazy a nebude se jimi řídit. Těmi rozkazy mysle zrejmě naše častě domlouvání kvůli množství alkoholu a chování vůči rodině a dceři, to aby jednal jako otec rodiny a ne jako samostatná jednotka. protože myslel hlavně na sebe. Příkladů už tady proběhlo. S tím, co jsme mu říkali ohledně toho co dělá špatně, pití a zvyšování dluhů a tak vlastně souhlasil, pokud byl střízlivý.. teď to byly „rozkazy“ Prý mu vadilo, že mám rodina do toho kecala, tím myslel to samé, neb já jsem na něj neplatila, takže to samé o pití a zodpovědnosti mu říkala mamča, jíž stejné věty odkýval. Že mu vadilo, že „mamča pískla a ty jsi jela“ tím myslel naše domluvené předem domluvené odvozy někam , kam potřebovala odvézt mamča nebo babička. Do Ohavče, na nákup k doktorovi, no jako se lidi normálně domluvěj, jemu to vadilo. Chtěl jméno, že to třeba zná, neřekla jsem u ho se slovy, že se o jméno té jeho taky nezajímám a je mi to jedno. začal se čílit jako jakou, co jsem zas slyšela a já mu řekla že viděla a několikrát, že byli před tím Kauflandem tak zaujatí, že nás neviděli. A ticho, pokus o lež, moje pravdivé argumenty a už nevěděl jak se postavit k tomu že lhal, tak to hrál do autu.. to bylo tisíckrát…a v hodně důležitých věcech, třeba když se hledaly tisíce co zmizly z konta… tohle mi nechybí . jak se mi to dneska všechno s jeho argumentama vybavilo, jeho přistup k životu.. je mi čím dál víc jasné, že je mu teď dobře. Myslí jen na sebe, žije za sebe, nikdo mu neříká co je správně, může si pít kolik chce , dítě jež tolik chtěl si pomuchlá 10 minut před obchodem, nestojí ho ani korunu…, já myslím že je šťastnej…. a my taky , že je tohle za náma. Řekl ahoj, vzal si svý plechovkový pivo rozpitý a šel. neotočil se ani on, ani Maruška , ta mu za celou dobu vlastně ani neřekla táta…Táta ten opravdovej se chová úplně jinak a někdy je táta víc ten, co s biologíí nemá společnýho vůbec nic, jen rozdává pohodu, lásku, pohlazení…..

Po obědě jsme dali chrupku, výhoda i nevýhoda jedné místnosti, že člověk nemůže dělat i kdyby chtěl, aby nerušil dítko. Pak jsme sedali do pečení dortu pro Jindru z zítřejším narozeninám. Klasika nejrychlejší a neoblíbenější. Pařížák proloženém višněma vyzrálýma ohavečským sluníčkem. Maruška pořád hlásala, „ochutnám dorta“ a nemohla dočkat až bude hotovej, pak na něj chodila koukat do ledničky, páč byl až nahoře, tak hlásila že není a nechávala lednici dokořán. Vysvětlila jsem ji, že se pro strejdu a ona hned „stejda podělí, ochutnám „ opička. Při chvíli nepozornosti se mi pokoušela okousat kraje. ty se mi povedlo zachránit, místo toho mě zas kradla lízátko že šlehačky a já ji naháněla po celým bytě jen aby mi to dala.

Tady je výsledek , ještě na upatlaným válu. Maruška měla večerku o něco dýl , než jsem uklidila ten bordel. Ten flek nahoře je nota Maruška mě drkla , tak má širší ocásek. No a pak mi trochu při přenášení popraskala, páč byl korpus jak dech, tak se hejbal. No ale lepčí varianta než si vylámat zuby.:o))))